Co dělá bobra tak zajímavým pro výzkum?

Bobr ovlivňuje svým stavitelským uměním své životní prostředí jako žádné jiné divoké zvíře. Charakteristickým rysem těchto stavebních aktivit jsou takzvané bobří hráze v tekoucích vodách, které fungují jako přírodní příčné konstrukce jednotlivě nebo jako kaskády v systému. Na konci 19. století byli bobři kvůli intenzivnímu lovu považováni za téměř vyhynulé, ale od poloviny 20. století se jejich populace díky cíleným opatřením na jejich vysazování do volné přírody a ochraně opět zvyšuje (v Německu jsou podle zákona BNatSchG a směrnice FFH přísně chráněným druhem). Zatímco činnost bobrů v přírodních stanovištích je vnímána převážně pozitivně, v antropogenních prostředích dochází stále častěji ke konfliktům.

Zde nastupuje projekt BIBOB, který se mimo jiné snaží porovnat a kvantifikovat pozitivní a negativní účinky bobřích hrází v konkrétních oblastech. Zvláštní pozornost je přitom věnována hydraulickým a hydrologickým účinkům bobřích hrází na povrchové a podzemní vody.